AKTUALITY

18. 03. 2016
Seznam firem účastnících se Strojírenského fóra >><<

Představujeme Vám přehled firem, které se aktivně účastní Strojírenského fóra 2016.

 

 

  • Advanced AIRSEA
  • ARGO-HYTOS s.r.o.
  • Asistenční centrum
  • Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
  • Asociace strojních inženýrů
  • ATAS Elektromotory Náchod
  • Autodesk spol. s r.o.
  • BOS HK a.s.
  • Brano Group
  • CATRO
  • Control Engineering Česko
  • Czechinvest
  • Česká inovace
  • Českomoravská elektrotechnická asociace
  • ČTK
  • ČVUT v Praze - fakulta strojní
  • Design Tvarůžek
  • ELCOM a.s.
  • Evropská komise
  • EY
  • FERMAT Group
  • FESTO
  • HAM-FINAL s.r.o.
  • Hospodářské noviny
  • CHSH Kališ & Partners s.r.o.
  • IMG
  • Institut pro sociální a ekonomické analýzy
  • Intemac Solutions, s.r.o.
  • Intos, spol. s r.o.
  • ISCARE I.V.F. a.s.
  • Jihomoravské inovační centrum
  • K2 admitec
  • Komerční banka
  • Komora pro hospodářské styky se SNS, s.o.k.
  • KOVOINZERT
  • Kovosvit MAS
  • KRC partners
  • KULIČKOVÉ ŠROUBY KUŘIM a. s.
  • Linet spol. s r.o.
  • MESIT Holding
  • MFF UK
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu
  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
  • Ministerstvo zahraničních věci
  • MM Průmyslové spektrum
  • MSR Engines
  • Naretec s.r.o.
  • Národní strojírenský klastr
  • NOEN
  • PILOUS - TMJ s.r.o.
  • Pramet Tools, s.r.o.
  • První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s.
  • PwC
  • ReTOS Varnsdorf s.r.o.
  • Rohne & Schwarz závod Vimperk, s.r.o.
  • Sdružení automobilového průmyslu
  • SHM Šumperk
  • Schneeberger Mineralgusstechnik s.r.o.
  • Siemens
  • Siemens Industry Software, s.r.o.
  • Simplypro s.r.o.
  • Slovácké strojírny, a.s.
  • Slovenská technická univerzita v Bratislavě
  • Společnost pro obráběcí stroje
  • SPŠ Na Třebešině a SPŠS Betlémská
  • SPŠ strojnická, škola hl. m. Prahy
  • SPŠ, OA a JŠ ve Frýdku-Místku
  • SŠ technická Zelený pruh
  • SŠ technická, gastronomická a automobilní, Chomutov
  • Stance Communications, s.r.o.
  • Strojárstvo/Strojírenství
  • Strojírny Prostějov
  • Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín
  • Střední odborné učiliště, Domažlice
  • Střední škola technická, Přerov
  • Střední škola železniční, technická a služeb, Šumperk
  • Svaz průmyslu a dopravy České republiky
  • Svaz strojírenské technologie
  • Škoda Auto
  • Škoda auto a.s.
  • Škoda Machine Tool
  • Šmeral Brno a.s.
  • TechMagazín
  • Technologické centrum AV
  • TOS KUŘIM - OS, a.s.
  • TOS Olomouc s.r.o.
  • TOS VARNSDORF a.s.
  • TU Liberec, fakulta strojní
  • TU Liberec, katedra materiálu
  • Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem
  • VOŠ SPŠ automobilní a technická
  • VOŠ, SPŠ a SOŠ služeb a cestovního ruchu, Varnsdorf
  • VOŠ, SPŠ automobilní a technická
  • VOŠ, SŠ, Centrum odborné přípravy, Sezimovo Ústí
  • VŠB-TU Ostrava, Fakulta strojní
  • VŠE Praha, katedra podnikání
  • VÚHŽ a.s.
  • VUT Brno, FSI
  • VÚTS Liberec
  • Vysoká škola finanční a správní
  • Vysoká škola podnikání a práva
  • WALTER CZ s.r.o.
  • WEILER Holoubkov s.r.o.
  • ŽĎAS, a.s.
  • Železiarne Podbrezová a. s.
16. 03. 2016
Strojírenské fórum 2016 bude radit, jak se prosadit na ruském trhu >><<

Tématem prvního dne Strojírenského fóra budou Specifika zajímavých zahraničních trhů a jak na ně. O know-how, jak se prosadit na osobitém ruském trhu, bude hovořit jeden z nejpovolanějších – Pavel Cesnek, krizový manažer, který strávil řadu let řízením ruských a ukrajinských firem.

 

 

Vaše přednáška bude zaměřena na specifika ruského trhu. Tímto tématem se velmi podrobně zabývalo již první Strojírenské fórum v roce 2014. Vidíte za dva roky nějaký posun v obchodování s Ruskem?

Bohužel jsem se Strojírenského fóra před dvěma lety nezúčastnil, ale mohu porovnat situaci v Rusku tehdy a nyní. V té době ruská ekonomika vykazovala dobrou výkonnost a zotavení po finanční krizi roku 2008, ze kterého se vymanila rychleji než mnohé země Evropské unie. Zhruba od poloviny roku 2014 začíná ekonomika pozvolna upadat. V kombinaci s významným poklesem cen klíčových exportních surovin a se zostřením uvalených sankcí se tamní ekonomika ocitla v značné recesi. Zde se ukázalo, nakolik je průmysl slabý a že k zásadní restrukturalizace ekonomiky i přes mnohé snahy nedošlo. Přitom je to země s obrovským lidským a surovinovým potenciálem.

 

Mají naše firmy šanci obstát na ruském trhu?

Samozřejmě že mají, ale nyní je to obzvláště složité. Zájem je zejména o know-how a výrobky, které v Rusku chybějí, byť je ze strany ruské vlády snaha o maximální lokalizaci importovaného zboží. To se daří s různou mírou úspěchu. Šanci mají zejména ty české subjekty, které jsou ochotny zainvestovat do výstavby podniku na teritoriu Ruské federace. Existují zajímavé podpory na rozvoj východních, méně obydlených částí Ruska.

 

Jaká jsou hlavní specifika, se kterými se mohou naše firmy setkat při vstupu na ruský trh? 

Klíčové je ujasnit si, čeho chci v Rusku dosáhnout, a ideálně najít vhodného místního partnera, popřípadě někoho, kdo má hlubokou znalost místního prostředí, má styky a rozumí místním kulturně-ekonomickým zvyklostem dělání byznysu v této zemi.

 

A co bude hlavním poselstvím vaší přednášky?

Mým hlavním poselstvím bude to, že země jako Rusko má pro naše podnikatele smysl, byť to i před rokem 2014 nebylo příliš jednoduché. Má smysl tam riskovat, protože až současné politicko-ekonomické tenze pominou, bude štěstí přát připraveným, kteří se nestáhli při prvních obtížích. Toho si v Rusku cenili vždy – a nyní ještě daleko více.

 
16. 03. 2016
Držitel „Oscara“ v průmyslovém designu bude na Strojírenském fóru radit firmám >><<

Průmyslový design dnes už nestojí na okraji zájmu firem, ale vstupuje přímo do vývoje produktu. O jeho využití jako marketingového nástroje při pronikání na nové trhy a vytváření nových obchodních příležitostí bude na Strojírenském fóru hovořit jeden z nejpovolanějších – designér Martin Tvarůžek, držitel Red Dot Design Award. Strojírenské fórum se koná 22.–23. března v Obecním domě v Praze.

 

 

Pane Tvarůžku, chci si jen ověřit známou věc – že design prodává. Ale je také už běžně součástí vývoje průmyslových firem?

Není to u nás bohužel obvyklé, má to však velký smysl a pro projekt je to podle mých zkušeností značnou výhodou. Design je uceleným odborným náhledem na produkt a jeho souvislosti, a proto by měla být kreativní složka v týmu od samého počátku. Mám řadu zkušeností již z analytických fází projektu, kdy kladu ve firmě řadu otázek, které nikdo jiný nepoloží. Vývoj produktu se tak posunuje ještě předtím, než začneme řešit jeho formální zpracování.

 

Jakou váhu přikládají průmyslovému designu české firmy? 

Řekl bych, že je situace lepší, než tomu bylo v minulosti. Stále však narážíme ve výrobních firmách na profesní slepotu a pýchu, kdy je považováno za dostačující špičkové technické řešení a parametry produktu, případně nízká prodejní cena. Odrazem kvality, jak je to vnímáno ve vyspělých zemích, je však právě design výrobku, stroje nebo zařízení a péče o něj.

 

Oslovují vás firmy už při návrhu zařízení, nebo až v případě neúspěchu s vyráběným produktem, abyste pomohli dát jejich výrobku zajímavou tvář, a tím zvýšit jeho atraktivitu?

Obojí. Záleží na tom, do jaké míry je vedení firmy osvícené a ambiciózní a jak dokáže neúspěchům třeba i angažováním designéra předcházet. Je férové dodat, že to však neznamená, že design nemůže výrobku uškodit. I to se může stát.

 

Co dnes rozhoduje? Je přednější funkčnost výrobku, nebo to, jak výrobek vypadá?

Podstatou designérské činnosti by mělo být určitě skloubení těchto dvou vlastností produktu. V praxi se setkávám denně s tím, že jich takto ve výsledném vzhledu odrážíme (kromě funkčnosti) i dvě tři desítky. Kromě funkce to může být uživatelský komfort, ergonomie, technologie, náklady spojené s výrobou, montáží, expedicí, servisem, prodejní cena, teritoriální specifika, odlišnosti mezi cílovými skupinami a další. Tyto a další souvislosti produktu pak musí jeho design vyjádřit.

 

Myslíte si, že firmy věnují designu svých výrobků dostatečnou pozornost?

Bohužel stále ne takovou, jakou by si zasloužil. Věřím, že až tomu tak bude, poznáme to vzhledem k vyspělosti a velikosti našeho výrobního sektoru na ekonomickém zázemí naší země. Je zajímavé, že téměř všechny naše firmy mají jistotu v tom, jak jsou jejich výrobky funkční, často i na rozdíl od těch z vyspělých západních trhů, neprodávají však tolik, jak by si přály. Že může být slabinou absence zmíněné komplexní péče o produkt a aktivní využití poznatků z vývojového procesu v obchodě a v marketingu, jim však dost často nedochází a design stále vnímají jako něco navíc. Až na výjimky se v době, kdy se nároky trhu tak zvyšují, podaří prosadit firmám, které se nevěnují svým zákazníkům velmi detailně a s využitím kreativity. Ironicky se firmy pídí po konkurenčních výhodách, utrácejí miliony korun za nákupy nových technologií, návštěvy zahraničních veletrhů, ale duševní vlastnictví a cenově dostupnou kreativitu opomíjejí.

 

V jakých oborech se angažujete?

Pracoval jsem na vývoji několika desítek produktů z různých odvětví od dveřních kování přes cyklistické přilby, medicínská zařízení, topenářskou techniku až po design transportní a manipulační techniky. V posledních třech letech se moje těžiště přesunulo do strojírenství. Navrhoval jsem už obráběcí stroje, ale také autonomního robota.

 

Jaké bude poslání vaší přednášky na Strojírenském fóru?

Především přiblížit lidem z tohoto segmentu úlohu designu v průmyslu, pojmenovat možné motivace pro vývoj produktu a seznámit auditorium s benefity, které může aplikace designu výrobcům přinést. Snažím se již řadu let o prezentaci naší profese jako velmi odborné a cílevědomé služby, která do vývoje v našich výrobních společnostech patří stejně jako konstrukce či technologie. Mám velkou radost, že se průmyslový design jako podpora opakované výroby prosadil na tak významném setkání, jako je Strojírenské fórum, a jsem moc rád, že u toho mohu být.

 


Krátké CV

Martin Tvarůžek, Design Tvarůžek:

Martin Tvarůžek poskytuje již více než 15 let podporu českým i zahraničním výrobním společnostem při inovaci výrobků, strojů a zařízení. Těžištěm jeho práce je rozsáhlá analytická část projektu, která představuje detailní studium zákaznických skupin, uživatelských a funkčních souvislostí produktů, které pak odráží v novém formálním zpracování produktu. V závěrečné fázi projektu věnuje značnou pozornost také supervizi konstrukčních prací a autorskému dozoru výroby prototypu. Díky této péči se výsledná podoba strojů a zařízení shoduje s jejich podobou vytvořenou v 3D programu.

K benefitům jeho metodiky využití designu jako klíčového nástroje inovace a konkurenceschopnosti patří nárůst obratu, zvýšení ziskovosti produktu, zvýšení uživatelského komfortu, průnik na nové trhy, podpora budování značky, snížení výrobních nákladů, snížení nákladů spojených s montáží, expedicí a servisem zařízení atd.

Podílel se takto na vývoji několika desítek produktů, které jsou v opakované výrobě a prodávají se na globálním trhu. Metodické postupy studia MTD jsou zásadně ovlivněny jeho dvouletým působením na pozici obchodního manažera společnosti MM Cité. Této mladé firmě bez historie pomohl v letech 1998 až 2000 využitím designu jako strategického obchodního nástroje ke skokovému nárůstu obratu, průniku na domácí i zahraniční trhy a k vybudování pozice jednoho z lídrů globálního trhu s městským mobiliářem.

 
15. 03. 2016
Je třeba začít už u dětí v předškolním věku >><<

Rozhovor s Karlem Linertem, ředitelem společnosti TOS Kuřim.

 

 

Ve dnech 22. a 23. března se uskuteční již třetí ročník Strojírenského fóra. Nosným tématem druhého dne bude opět problematika odborného školství.  Nejen o tom, jak české firmy hledají nové zaměstnance mezi současnými studenty, jsme hovořili s Karlem Linertem, ředitelem společnosti TOS Kuřim.

 

Pane řediteli, jak vidíte technické školství a absolutní nedostatek technicky vzdělaných mladých lidí?
Jako slabé místo vnímám téměř nulovou orientaci na žáky na základních školách a především pak jejich rodiče, kteří bývají těmi, kdo rozhodují o dalším zaměření svých dětí. Je nezbytně nutné rodičům vštěpovat, že technické obory mají budoucnost, na trhu práce je po technicky vzdělaných lidech velká poptávka s možností nadprůměrných výdělků. Žáků, kteří po základní škole nastupují do učňovského oboru, jako je například kovoobraběč, je čím dál méně, což působí nemalé problémy všem strojírenským společnostem. Z mého pohledu je proto v tento okamžik nutné zaměřit se, stejně jako na samotnou podporu učilišť a středních škol, také na aktivitu na školách základních a opět zatraktivnit tyto ohrožené obory. 
 
 
Co stále zmiňované zapojení průmyslových firem do výuky, kde vidíte hlavní slabinu?
Větší zapojení strojírenských společností do vzdělávání je další efektivní formou podpory nárůstu technicky vzdělaných absolventů. Po absolvování všeobecného vzdělání by lidé ze strojírenských společností měli připravovat studenty pro takové obory činnosti, které mají budoucnost, aplikují nové poznatky z praxe a odpovídají současným trendům. Problém je také v nemožnosti zapojení středoškolsky vzdělaných odborníků z praxe do výuky na vysokých školách. Narážíme zde na předpisy a neochotu akademiků „nechat“ přednášet nediplomovaného odborníka. Častokrát je na tom však středoškolák z praxe z hlediska znalostí lépe než vysokoškolský pracovník.
 
 
Jak tuto bolest řeší vaše společnost? Spolupracujete i se základními školami?
Naše společnost se snaží vytvářet vztah k technice už u dětí předškolního věku. Jsme zapojeni do projektů technických školek a škol, které se týkají vybraných mateřských a základních škol, kde si děti v rámci zájmových kroužků mohou vyzkoušet práci s nejrůznějšími druhy materiálů a vyrábět zajímavé předměty. TOS Kuřim také začíná pracovat na systému podnikových stipendií pro žáky učňovských, středních a vysokých škol. Je to jedna z forem, jak si vychovat a podchytit řadu kvalitních mladých lidí. Samozřejmostí je také podpora diplomantů, se kterými se každoročně podílíme na ročníkových, diplomových a disertačních pracích. Neméně zajímavá je i spolupráce s vysokoškoláky brněnského VUT, kteří ve svém volném čase začínají v TOS Kuřim po večerech pracovat na vývoji našich strojů. Dáváme tak mladým lidem bez zkušeností možnost porovnávat svoje návrhy s našimi zkušenými vývojáři. 
 
 
Neméně aktuálním tématem, které bude součástí prvního dne Strojírenského fóra, je výzkum a inovace. Kolik finančních prostředků věnujete do této oblasti?
Musím nejprve podotknout, že nejde v první fázi jenom o vložené prostředky do výzkumu a vývoje, potažmo do inovačního procesu. Jde o to mít i spolehlivé partnery. Ty má naše společnost v moravských a českých vysokých školách a výzkumných ústavech. U nich můžeme hovořit ročně o investované částce do pěti milionů korun. Firma samotná vkládá do tvorby inovovaných strojů ročně několik desítek milionů korun. Jedno moudré české přísloví říká: „Kdo chvíli stál, zůstal opodál.“ To poměrně jasně vystihuje důležitost inovací pro TOS Kuřim – nejenom v oblasti produktové, ale i ve všech vnitropodnikových procesech.
 
 
S inovacemi souvisí i téma, o kterém se hodně hovoří a píše. Jde o Průmysl 4.0. Používáte některé atributy tohoto programu? 
Osobně se domnívám, že se zatím o této problematice ve firmách našeho typu spíše více hovoří. Je nám známa aktivita prof. Maříka, který je garantem pro Průmysl 4.0 pověřeným vládou České republiky. I když se o této problematice vedou v odborných kruzích diskuse od roku 2011, vnímáme ji do budoucna jako potřebnou. Při rozebírání myšlenek prezentovaných na veletrhu EMO Hannover v roce 2013 jsme narazili na několik výzev souvisejících s internetem věcí a služeb, digitalizací a v neposlední řadě kyber-fyzické systémy. Jde zejména o sběr a vyhodnocování velkého množství dat. Je nám jasné, že to nebude lehká cesta, už jsme však začali podnikat první kroky. Takže stojíme na počátku a začínáme. 
 
 
Jste téměř proexportní společnost. Konkurence na zahraničních trzích je obrovská, jak na ni reagujete? 
Ano, naše firma vyváží přes 90 % produkce. Konkurence na trhu je skutečně veliká a my na ni odpovídáme špičkovou prací na všech úrovních. Počínaje přístupem k zákazníkovi přes nabídku širokého portfolia obráběcích strojů s možností zákaznických úprav až po technologické řešení výrobních potřeb klienta. Kvalita a spolehlivost jsou na prvním místě. Ze zkušeností našich zákazníků se odvíjí další naše prodeje. Dodávkou obráběcího stroje nekončí naše vztahy s klientem. Dbáme na kvalitní servis a aftermarket, který nám pomáhá zpětnou vazbou neustále naše výrobky zdokonalovat a inovovat. 
 
 
Máte tip pro malé firmy, jak se dostat na zahraniční trhy a jak se zde etablovat?
Ať už malá nebo velká firma, musí mít konkurenceschopný výrobek – od toho se odvíjí úspěch na trhu obecně. Nestačí si sám domýšlet a hodnotit svou činnost, že je nejúžasnější a výrobek nejskvělejší, je důležité s pokorou a úctou nechat hodnocení na trhu. To je cesta k úspěchu na zahraničním i tuzemském trhu. 
 
 
Je pro vás potřebná účast státu na vašem podnikání a pomoc při vývozu? 
Stát jistě může pomoci a pomáhá při naší práci na zahraničních trzích. Znalost zvyků, mentality a vůbec prostředí, kde chceme nabízet naše výrobky, je důležitá a přispívá k úspěšnosti prodeje. Proto vítáme spolupráci MZV a MPO. Czech Trade spolupracuje s diplomatickými zastoupeními a přenáší tuto spolupráci na podporu podnikatelských subjektů, kterou rádi využíváme. Zahraniční i tuzemské akce a veletrhy organizované Czech Trade i MPO jsou už samozřejmostí našeho života. 
 
redakce
 
14. 03. 2016
KRC partners s.r.o. >><<

je ryze česká firma, která svým klientům pomáhá s jejich náklady. Jsme konzultanti, kteří neradí, ale pro klienta pracují a dodávají mu konkrétní výsledky.

 

Naším oborem je firemní nákup, je to jediné, čím se zabýváme, umíme to ale dobře.

Zkusili jste si někdy porovnat, jaký přínos do firemního zisku přinese 4% úspora na nákladech a jaký 20% navýšení obratu? Čeho se dosahuje lépe, rychleji? Zadejte si 4 čísla sem a hned uvidíte. 
 
Zákazníkům pomáháme těmito formami:
  • realizací tendrů na dodavatele a dodáním úspor při dodržení kvality
  • spend analýzou a doporučením, kde úspory hledat
  • poskytujeme dva nákupní SW:
    o řízení tendrů a poptávek  = KRC iTender
    o řízení objednávek a nákupních požadavků = proKatalog
  • sdílením zkušeností nákupních expertů formou kurzu Procurement Academy
 
Důvodů, proč nás využít je mnohem více. Někdo si chce uchovat dobré vztahy s dodavateli a tlak na konkurenceschopné nabídky přenechá externí firmě, někdy jsme u klienta proto, aby si ověřil, zda dosavadní způsob nákupu je ten nejlepší.
Naší vizitkou jsou společnosti, kteří s námi spolupracují, viz. reference.
 
14. 03. 2016
KOVOSVIT MAS, a.s. >><<

Společnost KOVOSVIT MAS, a.s., si v průběhu let své existence prošla mnohými změnami, než dospěla do dnešní podoby. Dnes je to moderní, zákaznicky orientovaná společnost, stojící na pevných základech, tvořených již v době první republiky.

 

KOVOSVIT MAS, a.s., navazuje na tradici Tomáše Bati, zakladatele firmy, který své konání směřoval do veřejné činnosti ve prospěch regionu a svých zaměstnanců. Firma se zaměřuje především na potřeby zákazníka a k dosažení této strategie preferuje možnosti nabídnout zákazníkovi kompletní servis a řešení, které spočívá nejen v prodeji stroje, ale i v přípravě technologií, servisu, financování a řízení výroby. 

 

Počátky vzniku společnosti se datují k červnu roku 1939, kdy byla zahájena výstavba Baťových závodů v Sezimově Ústí. V prosinci 1939 začala výroba prvních obráběcích strojů. Přibližně v té době vzniklo také logo - značka MAS, což tehdy znamenalo Moravské a Slovenské strojírny (obdobný závod byl postaven v té době i na Slovensku). Od roku 1940 disponuje společnost vlastní slévárnou, která zde aktivně funguje dodnes. 

 

V roce 1949 vzniká národní podnik KOVOSVIT Sezimovo Ústí, ve kterém pracuje již 1700 zaměstnanců a vyrábí se především horizontální vrtačky a těžké hoblovky. Současně je zahájena výroba soustružnických automatů. S rozvojem elektroniky v 60. letech začíná samostatný vývoj a výroba numericky řízených strojů, označovaných jako NC stroje. V 80. letech slaví KOVOSVIT mezinárodní úspěchy: mnohé stroje získávají Zlatou medaili na mezinárodních veletrzích v Brně a v Lipsku. S nástupem 21. století se do výroby dostávají více-osé obráběcí stroje, umožňující komplexní obrábění, a stroje vyráběné na základě specifických požadavků zákazníka. 

 

Svým výrobním sortimentem se společnost orientuje především na subdodavatele pro automobilový, energetický, letecký a strojírenský průmysl. KOVOSVIT MAS, a.s., si jak v minulosti, tak i v současné době klade za cíl vytvoření pevného a dlouhodobého vztahu se svými zaměstnanci, zákazníky a partnery, díky čemuž je zajištěn kontinuální růst společnosti. 

 

V uplynulém roce se KOVOSVITU MAS úspěšně podařilo uskutečnit první významnou zakázku divize MAS AUTOMATION, která je vyčleněna pro komplexní dodávky robotických a automatizovaných strojních pracovišť. Za zmínku stojí i realizace významného projektu vodní elektrárny s využitím technologie Archimedova šroubu, kterou divize MAS HYDRO loni spustila v Jižních Čechách, a která je svým rozsahem jednou z největších instalací této technologie v evropském měřítku.

 

V roce 2016 se KOVOSVIT MAS chce zaměřit na zdokonalení zákaznických služeb pro podporu dlouhodobé strategie společnosti, jíž je prodej hi-tech obráběcích strojů a technologických dodávek strojních celků. V souladu se zvyšováním podílu služeb vkládá společnost velké naděje do své divize MAS AUTOMATION. Myšlenka dodávek i zajištění provozu celých výrobních linek na klíč je přesně to, co si dnes zákazníci žádají a pro KOVOSVIT MAS vždy bylo, je a bude otázkou prioritní uspokojit i ty nejnáročnější požadavky svých klientů na kvalitu, techniku zpracování, termíny dodání a následný servis výrobků. 

 

76 let tradice na trhu, kvalita a spolehlivost – to vše dělá z KOVOSVITU MAS nejsilnějšího domácího výrobce obráběcích strojů.  Společnost je také partnerem a sponzorem řady kulturních a sportovních akcí a podporuje i místní neziskové organizace, které pomáhají lidem nemocným či handicapovaným např.:  spol. Fokus, Apla Jižní Čechy a Domácímu hospicu Jordán. 

 
14. 03. 2016
Komerční banka, a.s. >><<

je mateřskou společností Skupiny KB a součástí mezinárodní skupiny Société Générale

 

  • patří mezi přední bankovní instituce v ČR a ve střední a východní Evropě
  • je univerzální bankou s nabídkou služeb v oblasti retailového, podnikového a investičního bankovnictví
  • je dostupná prostřednictvím sítě poboček, přímého bankovnictví a vlastní distribuční sítě

Podrobnější informace na www.kb.cz 

 

Společnosti Skupiny KB nabízejí další specializované služby:

  • penzijní připojištění
  • stavební spoření
  • faktoring
  • spotřebitelské úvěry
  • pojištění

KB na Slovensku

  • obsluhuje své klienty prostřednictvím pobočky
  • orientuje se zejména na velké a střední firmy s obratem od 40 milionů EUR
  • nabízí standardní bankovní služby

Podrobnější informace na www.koba.sk

 

Skupina Société Générale

KB je od října 2001 důležitou součástí mezinárodního retailového bankovnictví skupiny SG, která je jednou z největších evropských finančních skupin. S více než 154 000 zaměstnanci působí v 76 zemích a obsluhuje více než 32 milionů klientů po celém světě. Týmy skupiny SG nabízí poradenství a služby pro individuální, firemní a institucionální klienty ve třech klíčových oblastech. 

 
14. 03. 2016
Informační systém K2: Podnikový software pro úspěšné firmy >><<

Zaměřujeme se na vývoj a implementaci Informačního systému K2, tedy ERP řešení pro podporu, řízení a kontrolu firemních procesů. Na něj se pak nabalují ostatní služby v oblasti projektových činností, HW vybavení, konektivity, sítí, cloud computingu a služeb datového centra.

 

Máme za sebou  více než 700 úspěšných implementací ve firmách různých velikostí i oborů. Oproti konkurenci vynikáme především šířkou standardního řešení, která nám umožňuje minimalizovat speciální úpravy na míru a snížit tak dobu implementace, a také otevřeností našeho systému, která umožňuje zákazníkům napojovat na náš systém i svá řešení či řešení třetích stran; k dispozici mají  stejné vývojové prostředí jako naši konzultanti.

 

Velký důraz klademe na uživatelskou přívětivost a intuitivní práci se systémem - jsme partnerem UX asociace, která se snaží bojovat ze lepší povědomí o důležitosti uživatelského prostředí v praxi. Uživatele systému u našich zákazníků se navíc snažíme sami vzdělávat, každý rok pro ně pořádáme desítky bezplatných seminářů a webinářů.

 

Významnou výhodou Informačního systému K2 je jeho schopnost růst s firmou - máme zákazníky, kteří s jedním systémem vyrostli z desítky uživatelů na aktuální stovky. Oproti konkurenčním řešením máme výhodu také v tom, že nedělíme týmy na implementační a servisní – o řešení se vždy stará stejný tým, který měl na starost implementaci. V následném servisu tak mají konzultanti vždy naprostý přehled o nasazeném řešení a úpravy jsou tak rychlejší, stabilnější a levnější.

 

Týmy mají již přes deset let stejné leadery s nadoborovými zkušenostmi a jejich péče si váží i naši klienti - 97,2 % našich zákazníků je podle posledního průzkumu s našimi službami spokojeno.

 

Naše řešení a služby již několik let využívají například společnosti:

  • KUKAL & UHLÍŘ s.r.o.
  • PILANA Knives a.s.
  • PILANA Saw Bodies a.s.
  • MAUTING spol.s r.o.
  • LISI AUTOMOTIVE FORM a.s.
  • KUBOUŠEK s.r.o.

 

Podrobné informace o našich službách a produktech najdete na našich webových stránkách www.k2.cz.

 
12. 03. 2016
Strojírenské fórum jde do třetího ročníku >><<

Rozhovor s Ing. Oldřichem Paclíkem, ředitelem Svazu strojírenské technologie ČR

 

 

Strojírenské fórum dospěje v roce 2016 už do svého třetího ročníku a stejně jako v předchozích letech chce přinést aktuální témata k diskusi. Konference bude jako v loňském roce dvoudenní a uskuteční se ve dnech 22.–23. března 2016. Účastníky a přednášející přivítá opět Obecní dům v Praze.

Na aktuální témata spojená s přípravou programu fóra jsme se zeptali ředitele Svazu strojírenské technologie Ing. Oldřicha Paclíka, CSc. 

 

Jaká témata to budou, pane Paclíku?
Tak především– motto letošního ročníku Strojírenského fóra, které vlastně zastřešuje všechna diskutovaná témata, lze shrnout do věty: Klíčovým faktorem úspěchu je osobní iniciativa. Samotná vystoupení se pak zaměří především na tři – jak předpokládáme – zajímavé a přitom ožehavé tematické okruhy. Prvním bude Export, zajímavé trhy a zahraniční zkušenosti, druhým Nástroje výzkumu a vývoje a jejich uplatnění v rámci inovačního procesu a nakonec tradičně ožehavé téma Restrukturalizované technické školství – jeden z nosných pilířů úspěchu firem. Tomu bude, vzhledem k jeho naléhavosti, věnován celý druhý den konference. 

 

Mohl byste podrobněji přiblížit jednotlivá témata? 
Význam aplikovaného výzkumu a inovací je nutné stále zdůrazňovat, protože především inovace jsou hnacím motorem pokroku a nástrojem konkurenceschopnosti firem. Umožňují jim prosadit se ve složitém konkurenčním prostředí i mezi obrovskými nadnárodními koncerny. Čeští technici byli vždy ve světě známí dobrými nápady, jež se dokázaly prosadit a proklestit našim firmám cestu na celosvětový trh. 

 

Podpora exportu – jak vidíte tuto oblast?
Naše republika je v žebříčku závislosti hospodářství na exportu na jedenáctém místě z celkem 253 zemí. Je tedy na exportu velmi závislá. Fórum by mělo nabídnout odpovědi na otázky, jaké podniknout kroky k tomu, abychom byli na světových trzích stále úspěšní. Jaká je proexportní politika našeho státu? Jaké trhy jsou pro české vývozní firmy momentálně nejzajímavější a jaké nástroje zvolit, aby náš export rostl? 

 

Problematika technického školství byla poměrně výbušným tématem už loňského ročníku fóra…
Zcela určitě. Vždyť v této oblasti jde o budoucnost celého našeho průmyslu, který se neustále potýká s absolutním nedostatkem kvalifikovaných lidí. Abych byl upřímný, jde o celosvětový problém. Naši šanci vidím v užší spolupráci mezi školami a průmyslovými podniky. Školy jsou klíčovou platformou pro výchovu nové generace technicky vzdělaných odborníků. Na principu duálního vzdělávání si je de facto vychovávají samy firmy, které budují odborná učiliště nebo zakládají odborné školy. 

 

Co je pro pořádání fóra nejdůležitější?
Aby bylo dostatečně atraktivní pro odborníky z řad přednášejících a hlavně pro účastníky, kteří by na něm měli najít inspiraci pro své další pracovní směřování. 

 

Pro koho je Strojírenské fórum určeno? 
Myslím, že se podařilo dosáhnout efektivního mixu zástupců strojírenských firem, státní správy a škol samotných. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky přijalo záštitu nad konferencí z hlediska průmyslové politiky státu, Ministerstvo financí ČR z pohledu ekonomického, protože strojírenství je významnou součástí průmyslu a hraje důležitou roli při tvorbě hrubého domácího produktu. V neposlední řadě pak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR proto, že jde v celostátním měřítku o společný cíl: výchovu mladých techniků a budování jejich pracovní kariéry ve strojírenství. Záštitu nad Strojírenským fórem přijalo i Ministerstvo zahraničních věcí ČR, neboť strojírenský export založený na promyšlené ekonomické diplomacii představuje neopominutelnou položku v bilanci zahraničního obchodu. 

Své zkušenosti z praxe nabídnou ve svých vystoupeních zástupci renomovaných výrobních firem, ale i výzkumných institucí zaměřených na obor strojírenství. Zajímavé, i když možná ne vždy jednoznačně pozitivní, budou zkušenosti manažerů i pedagogických pracovníků středních nebo vysokých škol technického zaměření. Myslím si, že stranou by určitě neměla zůstat ani problematika učilišť. Tady bude určitě přínosná i otevřená výměna názorů se zástupci MŠMT.

V té podobě, jak je Strojírenské fórum po programové stránce připraveno, nabídne podle mého názoru dostatek informací a podnětů všem, kterým osud českého strojírenství leží na srdci.

 

V minulých ročnících byly mezi účastníky především firmy, které nejsou součástí vašeho svazu. Čím si to vysvětlujete a jaká témata vaše členské firmy nejvíce zaujala?

Svaz strojírenské technologie reprezentuje pouze určitou část spektra strojírenských firem. Z programu předchozích ročníků zástupce našich firem zajímaly především dva okruhy otázek – podpora exportu a komplex problémů souvisejících se zřizováním odborných učilišť a středních technických škol. Jak ale jistě víte, problematikou orientace vývozu poněkud zahýbaly sankce vyhlášené proti Ruské federaci a hlavně pokles kurzu rublu a platební problémy ze strany některých ruských partnerů – a tyto otázky při nejlepší vůli žádná strojírenská konference nevyřeší. Co se týče školství: na MŠMT byl opět vyměněn ministr. Přestože v závěru prvního ročníku fóra proběhla velmi zajímavá diskuse, vyzněla nakonec ve svém důsledku poněkud do prázdna. Nebylo totiž možné ze strany ministerstva očekávat nějakou konkrétní reakci. A to může některé firmy odradit od účasti na takto pojatých odborných konferencích.

 

Loňský ročník byl přitom z pohledu návštěvníků i skladby přednášek velmi úspěšný. Zúčastnilo se ho přes 200 zástupců firem. 

Loňský ročník byl od našich firem hodnocen dobře. Ona totiž krystalizace profilu Strojírenského fóra chce také svůj čas. Loni byla prezentována celá řada praktických zkušeností z oblasti školství, ale i z exportu a výzkumu. A naším cílem je, aby třetí ročník postoupil zase o kus dál, aby nabídl zajímavé informace, jež přinesou odpovědi na aktuální problémy firem a budou jim ku prospěchu. Pro účastníky je tedy důležité, aby si řekli: ano, na Strojírenské fórum se vyplatí jezdit. Stejně jako si velmi dobrou pozici vydobylo žofínské Ekonomické fórum, je naší snahou posunout Strojírenské fórum do pozice, kterou si právem zaslouží. Současně si myslím, že i naše strojírenství si na oplátku zaslouží kvalitní odbornou konferenci. 

 

Loňské Strojírenské fórum bylo hodně postavené na případových studiích. Jaký byl na ně ohlas?

Mohu říci, že velice dobrý. Loňské fórum totiž nabídlo zajímavé studie od firem, které měly auditoriu co říct. To znamená, že pro účastníky byly takové příspěvky velmi inspirativní, což přispělo k pozitivnímu hodnocení celé konference.

 

Můžete říci, co bude hlavním tažným tématem letos?

Osobně zastávám názor, že ve strojírenství jsou velké firmy – jako příklad mohu uvést automobilky – nositeli inovací, a tudíž jsou v tomto směru pro ostatní určitým vzorem. Většina strojírenských firem v České republice však patří do kategorie malých a středních podniků (SME), kterým se alespoň v našem oboru naštěstí daří být pro velké nadnárodní společnosti konkurenceschopnými partnery.

 

A co je důležité pro vazbu mezi průmyslem a školstvím?

To je otázka, kterou už řešíme na můj vkus hodně dlouho. MŠMT by prostě v oblasti reformy technického školství mělo respektovat to, co průmysl potřebuje. Abych byl konkrétní, jde o otázku duálního vzdělávání. Měli bychom navázat na tradici, kterou tato země proslula: šikovnost českých lidí, řemeslná zručnost a uplatňování dobrých nápadů. Nechceme být montovnou ani skladištěm vyspělé Evropy, a proto musíme ukázat firmám, jak mohou růst, jakým směrem se ubírat v oblasti technického rozvoje a manažerských dovedností, aby jejich produkce nacházela zákazníky po celém světě. A k tomu by mělo Strojírenské fórum rovněž přispět.

 

Co firmy sdružené v SST nejvíce pálí a jak chcete řešení takových problémů prosadit na fóru?

Jak už jsem se zmínil, první ročník řešil vzhledem k tehdejší geopolitické situaci problematiku exportu do Ruska. Druhý ročník se ve větší míře soustředil na otázky odborného vzdělávání, především na úrovni středních škol a učilišť. Většina firem nechce od státní správy návod, jak má v daných otázkách postupovat. Ocenily by hlavně to, aby jim nebyly kladeny překážky především administrativního charakteru. Tím mám konkrétně na mysli postup při realizaci jednotlivých kroků k zavedení zmíněného principu duálního vzdělávání. V oblasti výzkumu bychom chtěli navázat na dnes již poměrně značně rozpracovanou a na různých úrovních prodiskutovanou agendu kampaně Průmysl 4.0. 

 

A jak vnímáte konkrétně téma Průmysl 4.0?

Iniciativu Průmysl 4.0 lze vnímat jako platformu pro diskusi o aktuálních cestách ke zvýšení konkurenceschopnosti našich firem. Jde především o zajištění zdrojů investic určených pro modernizaci průmyslových podniků formou, která bude pro podniky dostupná.

 

Máte na mysli něco konkrétního?

Určitě. Například v Itálii, pokud si firma pořizuje nová zařízení, stát těmto firmám nabídne podporu ve formě daňové úlevy nebo takzvaných „superodpisů“, které umožňují až 140% odpis pořízených aktiv. Myslím si, že něco takového by bylo pro naše firmy zcela jistě zajímavé. To by českému průmyslu, který se podílí na celkové tvorbě hrubého domácího produktu 33 procenty, hodně pomohlo. Je to záležitost, která se u nás zatím systémově neřeší, snad jen na úrovni operačních programů, ale to je trochu něco jiného než operativní schválení zákona, jako je tomu v Itálii. 

 

Změnilo se nějak spektrum exportu našich firem do zahraničí?

Máme k dispozici statistiky z roku 2015 a z nich plyne, že naším největším obchodním partnerem stále zůstává Německo. Meziročně v letech 2013/2014 došlo k markantnímu percentuálnímu nárůstu exportu do Číny na úkor Ruska. Důvody jsou asi zřejmé. 

 

Jaká je podle vás nejdůležitější otázka, která se bude na Fóru řešit?

Zcela určitě problematika technického školství. Jde tu o budoucí generace technicky vzdělaných lidí. Bez nich se efektivní průmyslová výroba zajistit nedá. Na druhé místo bych zařadil otázky spojené s již zmíněnou konkurenceschopností našich firem. To znamená formy podpory aplikovaného výzkumu a s nimi související iniciativa Průmysl 4.0. Jde o to, aby rozumné a odpovědné osoby na všech úrovních pochopily, že stát a na něj navázané struktury prostě musí podporovat to, co nás všechny živí.

 

Hovoříme o vzdělávání a sféře výzkumu. Trochu stranou zůstává export… 

Bez exportu naše ekonomika fungovat nemůže. Úspěšnost vývozu však ovlivňuje mnoho různých faktorů. Kromě geopolitické situace v různých částech světa je to především vývoj kurzu koruny. Chtěli jsme tržní prostředí, tak ho máme. A nějak se s tím musíme vyrovnat. Já osobně považuji dlouhodobé zásahy do přirozeného vývoje kurzu měny za nevhodné a tržním principům neodpovídající. Ale silný kurz nutí průmysl k dosažení vyšší přidané hodnoty cestou technického progresu, což vůbec není na škodu, naopak. Vyšší přidané hodnoty lze pak dosáhnout posílením aplikovaného výzkumu a rychlejším zaváděním inovací, což zase pomůže firmám k lepšímu uplatnění jejich produkce na nejnáročnějších trzích a následně ke zvýšení objemu exportu. Tady vidíte, jak jednotlivé problémy, o kterých na letošním Strojírenském fóru chceme hovořit, spolu navzájem souvisejí.

redakce

 
11. 03. 2016
INTEMAC >><<

INTEMAC je moderní centrum výzkumu a výzkumná instituce, která pomáhá firmám ve výzkumu a vývoji v oborech obráběcí stroje, výrobní technika a všeobecné strojírenství.

 

Poskytuje výzkumně vývojové a vzdělávací zázemí pro tato odvětví a přispívá k vyšší intenzitě spolupráce průmyslových firem s výzkumnými kapacitami. Nabízí expertní služby a přináší nová řešení pro vyšší užitné vlastnosti strojů a zařízení.

 

Zaměřuje se na:

  • zkušebnictví, měření a diagnostiku strojů 
  • technologii obrábění 
  • stavbu strojů a zařízení (identifikace slabých míst současných strojů, návrh optimálního řešení, nové koncepce)

 

Centrum výzkumu INTEMAC je projekt realizovaný Jihomoravským krajem ve spolupráci s Jihomoravským inovačním centrum, za partnerství Vysokého učení technického v Brně a významných strojírenských firem.

 
10. 03. 2016
Strojírenské fórum 2016 bude o best practices >><<

rozhovor s Miroslavem Šabartem, předsedou představenstva a prezidentem Svazu strojírenské technologie ČR

 

 

Jedním z hlavních témat Strojírenského fóra, které se koná 22.–23. března v Praze, bude opět technické školství. Je mu věnován celý druhý den konference. Oproti loňskému ročníku se letos rozšíří o téma vysokého školství. Společným mottem dvoudenní konference bude best practic v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovací či průmyslového designu a především v již zmíněném odborném školství.
O tématech 3. ročníku Strojírenského fóra jsme hovořili s Ing. Miroslavem Šabartem, generálním ředitelem společnosti ŽĎAS, a. s., který je zároveň předsedou představenstva a prezidentem Svazu strojírenské technologie.

 

Co z pohledu ředitele významné strojírenské firmy a prezidenta Svazu strojírenské technologie vidíte jako největší bolest našeho školství?
Už druhou dekádu řeší strojírenské firmy v České republice výrazný pokles nabídky kvalifikovaných pracovních sil z řad odborného technického dorostu. Vedle demografického poklesu počtu narozených dětí byl významnější příčinou přesun zájmu studentů směrem k humanitním oborům. Je to vidět i na srovnání počtu nově otevíraných tříd gymnázií oproti vyšším odborným školám s technickým zaměřením.

 

Některé firmy nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců řeší tím, že zakládají své odborné školy. Spolupracuje vaše firma s VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou?
Naše společnost ŽĎAS se dlouhá léta podílela na chodu místního středního technického učiliště. I po převedení školy na jiného zřizovatele zůstává spolupráce na stejně dobré úrovni. Žáci a studenti VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou pro nás představují novou generaci zaměstnanců a je naším zájmem provoz školy materiálně i morálně podporovat.

 

Generuje tedy škola dostatečný počet odborně zdatných pracovníků pro potřeby vaší společnosti?
Firma ŽĎAS jako největší zaměstnavatel v regionu Žďárska samozřejmě pociťuje nedostatek technicky vzdělaných lidí. Nejde jen o dělnické a střední technické profese, ale snažíme se získávat i vysokoškolsky vzdělané techniky. Je to dáno také tím, že ŽĎAS je zaměřen na dodávky náročných investičních celků s vysokým podílem přidané hodnoty a technického know-how. VOŠ a SPŠ ve Žďáru nad Sázavou pro nás představuje významného partnera právě v oblasti středních technických profesí, stejně tak jako v případě vysokého podílu studentů odcházejících na vysoké technické školy, u kterých následně předpokládáme návrat do rodného regionu.

 

Jedním z témat letošního Strojírenského fóra bude trh, export a zahraniční zkušenosti. Jaká je vaše exportní politika?
ŽĎAS je firma s vysokým, více než padesátiprocentním podílem výroby určené na export. Mezi naše obchodní partnery patří země s vysokým absorpčním potenciálem a je zřejmé, že stále hledáme nové možnosti, jak operativně rozšířit portfolio našich zákazníků. Dodávky velkých investičních celků mají však své specifické problémy. Ty představuje především dlouhodobá příprava jednotlivých projektů, zajištění financování zakázek a samozřejmá je jistá opatrnost v oblasti sledování změn společenského klimatu v daných teritoriích.

 

Co českému průmyslu v této oblasti nejvíce chybí?
Po dlouhou dobu postrádal export v oblasti strojírenství často výraznější politickou podporu. To se naštěstí v posledních letech změnilo, a tak můžeme do řady vytipovaných regionů vstupovat jako rovnoprávní účastníci hospodářské soutěže.

 

Dalším tématem budou inovace. Jak vidíte roli Průmyslu 4.0 v této oblasti?
Akciová společnost ŽĎAS patří mezi nejvýznamnější strojírenské firmy v České republice. Ale její význam není dán pouze velikostí nebo hospodářskými výsledky, nýbrž také podílem na technickém rozvoji a inovacích v rámci výrobního sortimentu. Je samozřejmé, že podpora výzkumu a vývoje je pro nás naprosto klíčová, a to včetně spolupráce s významnými partnery v oblasti výzkumu a vysokého technického školství. Čtvrtá průmyslová revoluce, kterou ve své otázce zmiňujete, by vedle automatizace a digitalizace výroby a jejího řízení měla pro nás představovat především výzvu a příležitost pro rozšiřování výroby s vysokou přidanou hodnotou.

 

Jak vnímáte poslání Strojírenského fóra a co od něj očekáváte?
Strojírenské fórum se vyprofilovalo na významné setkání zástupců firem a osobností českého průmyslu. Vedle nejvyšších představitelů konkrétních firem se na něm scházejí i vlivné osobnosti ze státní správy, stejně tak jako zástupci výzkumné a vývojové základny, včetně odborníků z řad vysokého technického školství. Díky této široké účasti se konference vyprofilovala do podoby významné platformy pro výměnu názorů a krystalizaci nových trendů, které mohou být i touto formou představovány odborné veřejnosti a následně uváděny do praxe. Myslím, že i letošní ročník bude patřit k těm, jejichž program přináší nové myšlenky a představuje obohacení pro všechny zúčastněné.

redakce

 

9. 03. 2016
TOS VARNSDORF >><<

TOS VARNSDORF je česká akciová společnost, vlastněná výhradně českým kapitálem. Výrobní závod má sídlo ve Varnsdorfu. Společnost má pobočky na významných trzích a po celém světě rozprostřenou obchodní síť zástupců a prodejců (ve více než 50 zemích).

V Ruské federaci sídlí v Sankt Peterburgu dceřiná servisní a obchodní společnost TOS Varnsdorf-RUS, v Jekatěrinburgu dceřiná výrobní a servisní společnost GRS Ural. V Číně je dceřiná výrobní společnost TOS Machine Tool Kunming a dceřiná obchodní a servisní společnost TOS Machnie Tools Shanghai. Také v České republice pracují dceřiné společnosti: TOS Olomouc, kde se vyrábějí malé univerzální frézky a příslušenství pro mateřskou firmu, a Metalurgie Rumburk, což je slévárna šedé litiny, zde vznikají odlitky pro mateřskou společnost. Historie TOS VARNSDORF je bohatá a dlouhá. Společnost vznikla v roce 1903 ještě pod názvem Arno Plauert. Postupně se propracovala v předního evropského výrobce obráběcích strojů. Tento trend je patrný zejména po privatizaci, která proběhla v roce 1995. 

 

Společnost dlouhodobě vyváží 80 až 90 % své produkce, v současnosti jsou největším odběratelem trhy EU a Ruské federace. Rostou prodeje do dalších zemí, jako jsou Čína, Indie, Brazílie a další země Asie a Latinské Ameriky.

 

Hlavní činnost firmy spočívá ve vývoji, výrobě, prodeji a servisu obráběcích strojů, které jsou určeny pro opracování obrobků od velikosti 1m3 s finální výrobní přesností dílců na úrovni setin milimetru. Konkrétně se jedná o vodorovné frézovací a vyvrtávací stroje a obráběcí centra. Sortiment těchto obráběcích strojů lze rozdělit do tří hlavních skupin podle typu technologického užití a zákazníků.  První skupinu tvoří stolové obráběcí stroje pro univerzální použití a výkonné obrábění dílců od 5 do 30 tun, zde jde o stroje s průměrem pracovního vřetena od 100 mm až do 150 mm. Druhou skupinou strojů jsou velké deskové stroje s označením WRD pro nejtěžší technologické operace na obrobcích do hmotnosti 130 tun (zde se jedná o stroje s průměrem vřetena od 130 mm až do 200 mm), tyto stroje se nejčastěji uplatňují v těžkém a hutním průmyslu, v energetice nebo při výrobě velkých stavebních strojů, např: výroba těles turbín, částí větrných elektráren, podvozků vagonů nebo nákladních automobilů a rámů stavebních strojů. Třetí skupinou strojů jsou moderní obráběcí centra pro využívání nejmodernějších technologií s nejprogresivnějšími nástroji. Jedná se stroje řady WHtec 130 a stroje TOStec s pracovním vřetenem 100 až 112 mm. 

 

Současná nabídka společnosti se neomezuje jen na stroje jako takové, spolu se stroji je pro zákazníky zajišťována celá řada služeb, např.: zpracování technologické studie, zasituování stroje a pomoc při návrhu základu stroje, dodání nástrojů, nářadí a upínacího příslušenství, zaškolení obsluhy včetně programování stroje, záruční a pozáruční servis a také kompletní modernizace nebo přestavba stroje. 

 
9. 03. 2016
28 tisíc zlepšovacích návrhů za rok – i to představí Strojírenské fórum >><<

V rámci Strojírenského fóra v bloku Nástroje výzkumu a vývoje v úspěšném inovačním procesu budou Jan Gregor a Jirka Šturmová hovořit na téma Zlepšovatelství – program Z.E.B.R.A. a inovační aktivity.

 

 

Tento program přináší společnosti Škoda Auto nemalé úspory a umožňuje zaměstnancům podílet se na zlepšování výrobků a procesů přímo tam, kde pracují. Strojírenské fórum se koná 22.–23. března v Obecním domě v Praze.

 

Můžete na úvod přiblížit oblast, v níž ve společnosti Škoda Auto pracujete?

Jan Gregor (JG): Po mém návratu ze společnosti Volkswagen Group Rus jsem od ledna 2015 zodpovědný za oblast zlepšovatelství napříč firmou. Útvar zlepšovatelství je v rámci organizační struktury společnosti zařazen do oblasti řízení lidských zdrojů.

Jitka Šturmová (JŠ): Od května minulého roku se zabývám tématy k optimalizaci procesů, podpoře SMART IT prostředí, odbourávání byrokratické zátěže pro zaměstnance Škoda Auto. Jsem součástí celofiremního týmu na podporu inovační firemní kultury. 

 

Co bude hlavním poselstvím tématu, se kterým seznámíte návštěvníky Strojírenského fóra? 

JG: Mým cílem je představit základní principy fungujícího systému zlepšovatelství a jeho důležitost, význam pro naši společnost.

JŠ: Chtěla bych seznámit účastníky s projektem inovačního managementu ve Škoda Auto a s tím souvisejícím rozvojem firemní inovační kultury.

 

Můžete přiblížit program Z.E.B.R.A.?

JG: V rámci společnosti jsou vytvářeny kvalitní podmínky, prostředí, systém pro zapojení zaměstnanců do oblasti zlepšovatelství. Samozřejmostí je také elektronický systém pro podávání, registraci, vyřizování a odměňování návrhů ve společnosti Škoda Auto. Pojem Z.E.B.R.A. se používá od roku 1997 a prakticky mohu říci, že pro zaměstnance platí: oblast zlepšovatelství = Z.E.B.R.A.

 

Můžete přiblížit celkový počet zlepšovacích návrhů, které byly podány vašimi zaměstnanci v loňském roce?

JG: V roce 2015 zaměstnanci podali přes 28 tisíc návrhů a byly zaznamenány čisté přínosy ve výši 346 milionů korun. Oba ukazatele jsou v rámci celé historie zlepšovatelství rekordní. Od spojení s koncernem VW v roce 1991 jsme v únoru 2016 zaznamenali již dvěstěpadesátitisící zlepšovací návrh.

 

Co by si posluchači z vaší přednášky měli odnést především?

JG: Systém zlepšovatelství má obrovský potenciál. Právě díky nápadům zaměstnanců může firma stále zvyšovat efektivitu, zlepšovat pracovní procesy, podmínky či prostředí. Oblast zlepšovatelství tak může poměrně výrazně přispět k zachování růstového trendu každé společnosti.

JŠ: Inovativní kultura má přispět k pozitivnímu vnímání světa kolem sebe, sbírat inspiraci a přinášet nové nápady a myšlenky, které pomohou zlepšovat firemní kulturu a také prostředí společnosti. 

 
11. 12. 2015
Záštita ministra zahraničních věcí >><<

Ministr zahraničních věcí České republiky Lubomír Zaorálek udělil záštitu Strojírenskému fóru 2016.

 

 

10. 11. 2015
Záštita ministra financí >><<

1. místopředseda vlády a ministr financí Ing. Andrej Babiš udělil záštitu letošnímu ročníku Strojírenského fóra.

 

 

2. 11. 2015
Programový výbor >><<

Představujeme Vám programový výbor pro Strojírenské fórum 2016

 

  

Ing. Petr Jonák
člen představenstva SP ČR

 

Prof. Ing. Petr Zuna, CSc., D.Eng. h.c. FEng
zakladatel a viceprezident Inženýrské akademie ČR, emeritní rektor ČVUT v Praze

 

Libor Kašparovský
ředitel České inovace

 

Ing. Oldřich Paclík, CSc.
ředitel Svazu strojírenské technologie

 

Ing. Miroslav Žilka, CSc.
ředitel Střední průmyslové školy strojnické, škola hlavního města Prahy

 

Ing. Roman Dvořák, FEng.
šéfredaktor MM Průmyslové spektrum

2. 11. 2015
Diskutovaná témata na konferenci >><<

Věda, výzkum a inovace • Formy podpory exportu • Technické školství

 

 

 

  • Věda, výzkum a inovace (VVaI) – Inovace jako nástroj zvýšené konkurenceschopnosti tuzemských firem. Klíčovým motorem růstu produktivity a ekonomiky vyspělých zemí jsou bezesporu inovace.
  • Formy podpory exportu – Česká republika si stojí z 215 zemí světa na 11. místě v žebříčku závislosti hospodářství na exportu. Jaké podniknout kroky, abychom byli na světových trzích úspěšní? Jaká je proexportní politika státu? Jaké trhy vyhledávat a jaké prostředky jsou neúčinnější?
  • Technické školství – střední a terciální vzdělávání – budoucnost nás všech. Je třeba vytvářet podmínky pro transfer technologií a vzájemnou interakcí mezi školami a průmyslovými partnery. Nutností je partnerství na ekonomické bázi. Školy se stávají klíčovým zdrojem jak pro vytváření nových regionálních výzkumných center, tak i firem orientovaných na vyšší přidanou hodnotu, s vyššími požadavky na znalosti a kvalifikaci svých zaměstnanců.
25. 03. 2015
Ze Strojírenského fóra vzešlo 11 požadavků pro rozvoj strojírenského oboru >><<

V polovině března proběhl v Praze druhý ročník Strojírenského fóra. Dva dny v Obecním domě debatovalo na dvě stě lídrů průmyslových firem, odborných škol a zástupců ministerstev a státní správy.

 

 

 

Hlavními tématy prvního dne byly podpora exportu a jeho financování a výzkum, vývoj a inovace. Druhý den patřil v současné době hojně diskutovanému tématu technického školství. Na akci strojaři deklarovali 11 hlavních požadavků, které pomohou rozvoji strojírenství.

 

Podpora exportu

1. Průmysl a především strojírenství jsou hybnou silou naší ekonomiky. Podpora strojírenství a jeho růst jsou nezbytné pro zlepšení stavu hospodářství.

2. Pro export jsou naprosto klíčové aktivity firem – jejich výjimečnost, inovativnost, pracovní úsilí a schopnosti zaměstnanců. Pozitivně vnímáme práci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, působení pojišťovací společnosti EGAP, České exportní banky, agentur CzechTrade a CzechInvest, jakož i činnost „ekonomických diplomatů“ při zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí, nicméně základem zůstanou pravě aktivity samotných výrobců a exportérů. 

 

Výzkum, vývoj, inovace

3. Je nutné, aby firmy i přes všechny stávající překážky inovovaly. Konkurenceschopnost nelze dlouhodobě stavět pouze na nízkých nákladech. Klíčovým faktorem úspěchu je výjimečnost produktu a služeb. Inovace vedou k možnosti vytvoření vlastního tržního prostoru, odlišení se od konkurence a k prodeji za vyšší ceny. Cesta k úspěchu tedy začíná u inovativních produktů.

4. Je třeba změnit přístup k podpoře aplikovaného výzkumu. Stálé podceňování aplikovaného výzkumu a vývoje z hlediska dotační politiky státu – poměr státní podpory základního k aplikovanému výzkumu byl za minulý rok 82,5 ku 17,5 procentům. To je pro konkurenceschopnost firem likvidační.

5. V rámci podpory je nezbytné především jasně definovat pravidla a následně zjednodušit komplikovanou administrativu pro všechny typy spolupráce výzkumných organizací a průmyslových podniků.

6. Ze strany státu je nutné stanovit jednoznačnou metodiku a dále rozvíjet systém daňových odpočtů pro výzkumné a vývojové aktivity firem. 

7. V rámci podpory aplikovaného výzkumu vyzýváme k aktivní státní podpoře výzkumných center a projektů aplikovaného výzkumu ve firmách.

8. Technické vysoké školy by se měly více zapojovat do aplikovaného výzkumu v rámci průmyslových podniků a tam získávat praktické zkušenosti. Musejí poznat konkrétní potřeby firem a výsledek spolupráce musí být přínosem pro produkt firmy. 

 

Technické školství

9. Systém duálního vzdělávání je logickým návratem k principu, který zde po řadu let fungoval, ale bohužel od něj bylo v posledních dvaceti letech upuštěno. Je potřeba tento návrh modifikovat tak, aby odpovídal realitě 21. století. Odborná příprava žáků by v maximální možné míře měla probíhat na reálných pracovištích. Zaměstnavatele je k tomu třeba motivovat, a to nejen daňovými odpočty.

10. Strategii vzdělávací politiky do roku 2020, kterou Ministerstvo školství ČR navrhuje, účastníci diskusního panelu z průmyslové sféry v celé její podobě neakceptují. K materiálu je řada připomínek, které je potřeba vypořádat tak, aby se nečinily pokusy na vzdělávacím systému, který vyžaduje dlouhou dobu od zavedení k získání prvních výstupů. Následně je zapotřebí zajistit její dlouhodobou udržitelnost.

11. V České republice dochází od roku 1994 k demografickému poklesu, který se projevuje na středních školách. Také zavedením víceletých gymnázií došlo k poklesu zájmu o vzdělávání na průmyslových školách. Navíc kvalita všeobecného vzdělání upadá. Tento stav je potřeba řešit. Je nezbytné preferovat technické a polytechnické vzdělávání na všech stupních, zejména na základních školách. Řešením nesouladu mezi oborovou nabídkou škol a potřebami zaměstnavatelů je zavedení predikčního systému krátkodobých potřeb regionálního trhu práce, garantovaného MŠMT a MPSV.

 

Strojírenské fórum druhým rokem organizovala společnost Exponex pod odbornou patronací Svazu strojírenské technologie a Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Akce byla součástí širší kampaně Svazu průmyslu a dopravy ČR nazvané „Rok průmyslu a technického vzdělávání“.